Vakcinace psů

Štěňata získávají malé množství protilátek od matky prostupem přes placentu. Nějvětší množství protilátek štěně přijímá až po narození pitím mleziva od feny, kdy je sliznice střeva prvních 24 hodin vysoce prostupná pro tyto imunoglobuliny. Takto je štěně pasivně chráněno do věku šesti až dvanácti týdnů. Vše závisí na množství protilátek v mlezivu a příjmu mleziva štěnětem.

Po šestém týdnu věku proto začínáme s vakcinací. Účinek první vakcinace však může být ještě likvidován zbytky mateřských protilátek a tím vzniká tzv. imunitní okno, kdy není štěně chráněno. Proto je nutné vakcinaci opakovat za 2-3 týdny, kdy již u štěněte žádné mateřské protilátky nejsou. Další revakcinace je ve dvanáctém týdnu věku, kdy je imunitní systém již vyzrálý.

Základní vakcinační schéma štěňat a dospělých psů

  • 6 – 7 týdnů věku: první očkování (DP)
  • 9 – 10 týdnů věku: přeočkování (DHPPiL)
  • 12 – 13 týdnů věku: přeočkování (DHPPiL)
  • 15 – 16 týdnů věku: přeočkování (LR)
  • poté 1x ročně (DHPPiLR)

Psinka – D

Velmi nebezpečné virové onemocnění, projevující se ve třech základních formách: slizniční, střevní a nervové. Zvláště vnímavá jsou štěňata, ale onemocnět mohou i starší zvířata. Po vyléčení můžou zůstat trvalé následky.

Infekční zánět jater – H

Onemocnění postihuje hlavně játra a projevuje se žloutenkou, mohou však být postiženy i jiné orgány.

Parvoviróza – P

Vysoce nakažlivé virové onemocnění projevující se krvavým průjmem a zvracením. I při intenzivní léčbě může skončit úhynem. Nejvyšší riziko nákazy je u štěňat.

Parainfluenza – Pi

Je to infekce s méně závažným průběhem, která je však velmi nakažlivá a snadno se přenáší z jednoho psa na druhého přímým kontaktem, ale i prostřednictvím vzduchu. Onemocnění, jinak zvané psincový kašel, se zpočátku projevuje suchým kašlem a dávením, které může být úporné a přetrvávat několik týdnů.

Leptospiróza- L

Jedná se o bakteriální onemocnění. Rezervoárem onemocnění jsou volně žijící zvířata, hlavně drobní hlodavci, kteří neonemocní, ale bakterie vylučují močí. Pes se nakazí přímo od nemocných zvířat nebo pitím kontaminované vody. Nemoc může proběhnou bez příznaků, ale také skončit těžkým selháním ledvin a jater, končící smrtí zvířete. Některé typy leptospir jsou přenosné na člověka.

Vzteklina – R

Je smrtelné onemocnění přenosné na člověka.

Další možnosti očkování psa

Komplex tzv. psincového kašle

K základním očkování je část antigenů proti tomuto onemocnění, ale u psů účastnících se pravidelně hromadných akcí (cvičiště, výstavy, závody atd.) doporučuji rozšířit vakcinaci o vakcínu Pneumodog. Tím docílíme větší chráněnost proti tomuto onemocnění.

Tetanus

Vakcinaci dopručujeme u loveckých a pracovních plemen psů.

Lymská borelióza

Lymská borelióza je chronické infekční onemocnění. Původcem onemocnění je baktérie-spirocheta Borrelia burgdorferi.

Onemocnění je primárně přenášeno krev sajícím hmyzem, v našich podmínkách klíštětem. Klíště se stane infekčním poté, co saje u nakaženého zvířete, nejčastěji to jsou drobní hlodavci a vysoká zvěř. Poté, co se nakažené klíště přisaje k hostiteli (psovi), uvolní se borélie ze slin klíštěte a dojde k nakažení psa. Riziko nakažení psa vzrůstá významně s délkou doby, po kterou je klíště přisáto. Po dobu prvních 12ti hodin je riziko nakažení vcelku nízké. Čím déle je ale klíště přisáté, tím více vzrůstá riziko nakažení.

Nejčastější projevy onemocnění lymskou boreliózou u psů jsou: náhlé kulhání, otoky jednoho nebo několika kloubů a bolestivá chůze. Bolestivost a otoky kloubů jsou způsobeny zánětem, který v kloubu probíhá. Kulhání se většinou objeví pouze po dobu několika málo dnů na jedné končetině, po nějakém čase samo vymizí a po období klidu se může objevit opět na jiné končetině. Klouby bývají teplé a bolestivé při manipulaci. Kulhání se objeví v průměru 2 až 5 měsíců poté, co na psovi sálo klíště. Někdy je přítomna zvýšená teplota až horečka, apatie, nechutenství a celková slabost. K vzácnějším klinickým projevům onemocnění patří postižení ledvin, případně srdce. Typické kulaté kožní změny vyskytující se u lidí vídáme u psů jen zřídka. V některých případech probíhá infekce bez zjevných klinických projevů a onemocnění pak přechází do chronického stádia, kdy už bývá obtížněji léčitelné. Komplikace v pozdních fázích nemoci jsou tak jako u lidí převážně kloubní a neurologické.

Lymskou boreliózu lze diagnostikovat pomocí několika kritérií:

  • · Informace o pohybu psa v prostředí, které je zamořené nakaženými klíšťaty
  • · typické klinické projevy onemocnění (kulhání, otoky kloubů, případná horečka)
  • · pozitivní výsledek vyšetření protilátek v krvi
  • · rychlá odpověď na nasazenou antibiotickou léčbu

 

Léčba Lymské boreliózy probíhá pomocí antibiotik. Vzhledem k tomu, že borelie mají tendenci přetrvávat v nakaženém organismu dlouhodobě, je nutná také dlouhodobá, několik týdnů trvající antibiotická léčba.

Prevence před onemocněním boreliózou je dvojí. Vhodné ošetření psa proti zevním parazitům zejména v období, kdy nejvíce hrozí napadení klíšťaty s pečlivou každodenní kontrolou srsti a opatrným odstraňováním již přisátých klíšťat.

Druhý způsob spočívá ve vakcinaci psa proti lymské borelióze. Na českém trhu je několik vakcín. Jedná se o bezpečné vakcíny, které je možné aplikovat již od 12.týdne věku. Po první vakcinaci je potřeba zvíře revakcinovat po 2-3 týdnech. K udržení dostatečné ochrany je nutná každoroční revakcinace. Vakcinace se doporučuje provádět v období, kdy se klíšťata vyskytují minimálně (podzim, zima a brzké jaro).

O možnosti vakcinace se můžete informovat na naší veterinární klinice.